 |
| Jak šlo srdíčko do světa.. |
 |
| Jednoho dne se srdíčko, právě vypečené a vymalované, rozhodlo, že půjde do světa a podívá se na to, jak vypadá ta divukrásná příroda, o které všichni tak krásně vyprávějí. |
 |
| Inu, vydalo se cestou necestou. Kousek za městem se objevil kouzelný rybníček s tajuplnými lekníny. |
 |
| Mezi stromy nádherně svítilo sluníčko a dotýkalo se paprsky jejich milostiplných větví. |
 |
| I lidská obydlí byla zde posazená, světlem pozlacená. |
 |
| ..a modré nebe se nikde nekončící klenulo nad všemi barvami. |
 |
| Ach, ty březové háje, říkalo si srdíčko..zdali tu v podvečer tančí víly a skřítkové? |
 |
| Tu objevilo se zvláštní lóže..mechem vystlané, stromy přikryté |
 |
| Strážila ho břízka, lákalo k odpočinku. |
 |
| Slunce tančilo mezi lístky a třpytilo se jako mnoho drahokamů |
 |
| A hle, i další obyvatelé tu našli odpočinek. Jen ten pes znal srdíčka osud.. |
 |
| Hlídal hrdě, spjatý se svým okolím. |
 |
| Srdíčko se slunilo na kameni.Mezitím poutník ovinul šálem jeho kraje, na znamení lásky svojí. |
 |
| tajuplné místo.. |
 |
| Kdopak tu asi sedává při ranní padající rose? |
 |
| ..a poutníček spočinul u vrzajícího stromu.. |
 |
| ještě chvilku budeme hlídat.. |
 |
| a pak už raději půjdeme :) |
 |
| cestou necestou, kopcem nekopcem.. |
 |
| i pejsci umí létat :) |
 |
| Srdíčko poskočilo z tak krásného obrazu..musel být geniální, kdo ho vymaloval. |
 |
| A pak uvidělo lesík..mám, či nemám vstoupit dovnitř? |
 |
| Ohlédlo se, krásu tu opustilo a jalo se stoupat výš. |
 |
| hle, houbičky.. tiše, ať je nevzbudíme.. |
 |
| Cesta strmá vede nahoru. |
 |
| ..výš a výš..kdopak tu ty balvany rozsypal? |
 |
| majestátně stojí a hledí na nás, pradávné... |
 |
| tajemné místo, potichu zase raději dál.. |
 |
| A nakonec se srdíčko dočkalo, a až na kopec vystoupalo. |
 |
| Jemné vlásky Matky přírody, a přitom tak vysoké sosny pro malé broučky |
 |
| Palouček ,,U vyvráceného stromu,,..copak se tu asi stalo? |
 |
| Valouny se kutálí jeden přes druhého, mezi nimi schovat se tu dá |
 |
| Místa jako pro lásku stvořená. |
 |
| Divukrásná a divoká.. |
 |
| Tu indiánský duch na skále se otiskl, větrem a sluncem, jako pírko nestálý |
 |
| I krajina v dáli srdíčko udivila.. |
 |
| Pojďme, trošku dál poodstupme |
 |
| ...a tak srdíčko spočinulo na své třetí, a poslední zastávce..ke kůře přituleno naposled se rozhlédlo |
 |
| Co Tě čeká, to Tě nemine :)) |
 |
| Sladce se rozpustilo na mlsných jazýčcích.. |
 |
| ..a dodalo další sílu a radost vděčným poutníčkům. |
 |
| Had zvláštní kámen ovinul.. |
 |
| ..a do jeskyňky zalezl.. |
 |
| Vida, trocha srdíčka přec tu zůstala otisknuta, jakoby dřevo vědělo.. |
 |
| Pejsek běžel napřed, postavil se na pahorek a ohlídal. |
 |
| ..a zase ten indiánský totem, copak nám asi chce? |
 |
| ..i poutníci si musí někdy odpočinout. |
 |
| kampak hledíš, se zářivou myšlenkou stoupající do nebe? |
 |
| Naposledy zamáváme kouzelnému kopci.. |
 |
| Poděkujeme zvláštnímu loži.. |
 |
| a jdeme zase do lesa. |
 |
| Tak pojď už, moje milá, zase dál! |
 |
| Domky jako hříbky rozseté po kopcích :) |
 |
| Roubenka tu lesní, romantická |
 |
| ..a hle, cedule, už jsme blízko domova. |
 |
| A tak srdíčko skončilo, jako tohle jablíčko :)) |
