Jak šlo srdíčko do světa

Jak šlo srdíčko do světa..

Jednoho dne se srdíčko, právě vypečené a vymalované, rozhodlo, že půjde do světa a podívá se na to, jak vypadá ta divukrásná příroda, o které všichni tak krásně vyprávějí.

Inu, vydalo se cestou necestou. Kousek za městem se objevil kouzelný rybníček s tajuplnými lekníny.

Mezi stromy nádherně svítilo sluníčko a dotýkalo se paprsky jejich milostiplných větví.

I lidská obydlí byla zde posazená, světlem pozlacená.

..a modré nebe se nikde nekončící klenulo nad všemi barvami.

Ach, ty březové háje, říkalo si srdíčko..zdali tu v podvečer tančí víly a skřítkové?

Tu objevilo se zvláštní lóže..mechem vystlané, stromy přikryté

Strážila ho břízka, lákalo k odpočinku.

Slunce tančilo mezi lístky a třpytilo se jako mnoho drahokamů

A hle, i další obyvatelé tu našli odpočinek. Jen ten pes znal srdíčka osud..

Hlídal hrdě, spjatý se svým okolím.

Srdíčko se slunilo na kameni.Mezitím poutník ovinul šálem jeho kraje, na znamení lásky svojí.

tajuplné místo..

Kdopak tu asi sedává při ranní padající rose?

..a poutníček spočinul u vrzajícího stromu..

ještě chvilku budeme hlídat..

a pak už raději půjdeme :)

cestou necestou, kopcem nekopcem..

i pejsci umí létat :)

Srdíčko poskočilo z tak krásného obrazu..musel být geniální, kdo ho vymaloval.

A pak uvidělo lesík..mám, či nemám vstoupit dovnitř?

Ohlédlo se, krásu tu opustilo a jalo se stoupat výš.

hle, houbičky.. tiše, ať je nevzbudíme..

Cesta strmá vede nahoru.

..výš a výš..kdopak tu ty balvany rozsypal?

majestátně stojí a hledí na nás, pradávné...

tajemné místo, potichu zase raději dál..

A nakonec se srdíčko dočkalo,  a až na kopec vystoupalo.

Jemné vlásky Matky přírody, a přitom tak vysoké sosny pro malé broučky

Palouček ,,U vyvráceného stromu,,..copak se tu asi stalo?

Valouny se kutálí jeden přes druhého, mezi nimi schovat se tu dá

Místa jako pro lásku stvořená.

Divukrásná a divoká..

Tu indiánský duch na skále se otiskl, větrem a sluncem, jako pírko nestálý

I krajina v dáli srdíčko udivila..

Pojďme, trošku dál poodstupme

...a tak srdíčko spočinulo na své třetí, a poslední zastávce..ke kůře přituleno naposled se rozhlédlo

Co Tě čeká, to Tě nemine :))

Sladce se rozpustilo na mlsných jazýčcích..

..a dodalo další sílu a radost vděčným poutníčkům.

Had zvláštní kámen ovinul..

..a do jeskyňky zalezl..

Vida, trocha srdíčka přec tu zůstala otisknuta, jakoby dřevo vědělo..

Pejsek běžel napřed, postavil se na pahorek a ohlídal.

..a zase ten indiánský totem, copak nám asi chce?

..i poutníci si musí někdy odpočinout.

kampak hledíš, se zářivou myšlenkou stoupající do nebe?

Naposledy zamáváme kouzelnému kopci..

Poděkujeme zvláštnímu loži..

a jdeme zase do lesa.

Tak pojď už, moje milá, zase dál!

Domky jako hříbky rozseté po kopcích :)

Roubenka tu lesní, romantická

..a hle, cedule, už jsme blízko domova.

A tak srdíčko skončilo, jako tohle jablíčko :))